🔖 Humbook 🔖

Ahooj! 

Nebudu se tady omlouvat za ty týdny/měsíce, co jsem nenapsala ani článek a vlastně tak trochu zapomněla, že nějaký ten blog mám (přiznávám se dobrovolně). Prostě se děly důležitější věci, například jsem musela přečíst všech 25 462 knih, které vyšly za posledního půl roku, jíst, spát, dýchat a tak. Znáte to.

K věci. Ehm ehm..
*zvuk fanfár a důležité odkašlání si u řečnického pultu*
🎺 Všem knihomolům, kteří žijí v jeskyni a pojem internet je pro ně neznámý, se dává na vědomí, že dne 7. 10. 2017 se konala úžasná knižní akce jménem Humbook! 🎺
Chápu, všichni víme o co jde, ale ne každý měl tu možnost dostat se do Prahy a navštívit tenhle festival, proto vám tu povím svůj příběh (představte si pod tím spíš něco jako zápis do deníku).
Zapíchněte oštěpem nějakou véču, vykřísněte oheň, hezky se usaďte a jdeme na to!


1. kapitola - Orientační (ne)smysl

Hned na úvod je důležité zmínit, že jsem vstávala v 6h. (jinak řečeno smrt a 1/3 satanova čísla)  a vlekla se téměř 3 hodiny do Prahy jen proto, abych si dala okružní jízdu tramvají. S kamarádkou. Podle našich výpočtů (neumíme počítat) se zdálo až nadpozemsky jednoduché dostat se do Meet Factory, protože stačilo vyjít z nádraží, najít tramvajovou zastávku a nasednout na správné číslo správným směrem. Tak jsme tedy naskočily na tramvaj č. 5, celé nadšené, že nám to tak pěkně vyšlo, ale to by bylo vážně až moc jednoduché - takže jsme jely na druhou stranu. (Následovalo hledání jiné zastávky v konečné stanici - že jedeme špatně nám došlo trochu pozdě - v nějaké neznámé pustině a skoro hodinová cesta zpět do civilizace.) Orientační smysl lvl. princ Ládík 😅.

Poté jsme šly s davem (pro jistotu) a dav díkybohu nezabloudil, takže k Meet Factory jsme se dostaly v celku a o dost později než jsme počítaly (o 1,5h. cca). Přivítala nás VIP Humbook taška s reading copy knihy Dívka z inkoustu a hvězd, zápisník, nějaká ta sleva a milion letáčků a pán, co se podivoval nad tíhou našich báglů.

reading copy
(workshop Jak fotit knihu jsem nestihla..)
btw. vychází 17. 11. 😏

                       

            originální obálka

                     
















2. kapitola - Zanedbávání životně důležitých potřeb 
(upozornění: nezkoušejte doma!)

Co se samotného festivalu týká.. program byl tak nabitý, že jsem minimálně polovinu nestihla a zapomněla jsem jíst, pít i šetřit ty těžce vydělaný peníze.
Navíc, já, jindy tak tichý a neviditelný člověk, jsem najednou neměla problém dát se do řeči s úplně cizí knihomolkou (dobře, zapomněla jsem svoje jméno, ale nakonec jsem se úspěšně představila 😁), protože všude byly mraky lidí v mém věku a se stejnou zálibou. Co víc si přát, že? (No věděla bych, třeba pár milionů a kamion na ty knížky,.. 😏)


3. kapitola - *Neidentifikovatelné zvuky nadšení*

↓ A co všechno jsem tedy stihla/viděla? ↓

- Besedy s Jenny Han (začátek jsme původně měly stihnout, ale.. ehm..), Joelle Charbonneau a A. G. Howard  -  ty jsem si užila asi nejvíc, všechny jsou sympatické a vtipné a hlavně - jsou to úplně normální lidi, některé z nich ani nikdy psát nechtěly, takže žádní roboti žijící v paralelním vesmíru s klávesnice od pc místo rukou (tohle zjištění bylo pro mě osobně dosti uklidňující).

- Kousek workshopu s Markét (Svět podle Marillee)a úryvky z          překladatelských oříšků 🖋️

- Stánek s knížkami ve slevě a s šílenými frontami. Přiznávám, že    sem jsem zabloudila víc než jednou (a moje peníze asi taky někam    zabloudily). 💸

- Workshop na výrobu svíček kvůli kterýmu jsem nestihla A-Z book tag a fakt hodně kvůli tomu brečim. Mimochodem, kdybyste se někdo ptal jak z vysoce fotogenický svíčky udělat svíčku vysoce nefotogenickou, já jsem ta správná osoba 🕯️.

- Instagraf (btw. pán u téhle věci byl moc sympaťák)

Schválně, z čeho to asi je?

- Autogramiádu autorek - modlila jsem se ke všemu co ne/existuje, abych to stihla a nepostihl mě tak krutý osud jako některé. Totiž když stojíte hodinu ve frontě, jste skoro na řadě, ale musíte odejít kvůli vlaku... byla jsem odhodlaná to stihnout i za cenu největší, což bylo nechat si ujet vlak a spát pod mostem.. Nakonec se to obešlo i bez toho a nejen, že jsem si odvezla podepsané knížky, ale i pokecala s Jenny Han (spočívalo to v tom, že já celá nadšená přikyvovala všemu, co řekla). Jak říkám - boží. 💛
(Samozřejmě tam toho bylo daleko víc 😌.)

4. kapitola - Návrat do Narnie (domů), skříní nikoli

Vidíte tu svíčku?  🤦

Když jsme se hladové, unavené, uchozené a utahané vrátily kolem 23h. večer domů (a neztratily se ani v tramvaji, ani na nádraží) s hromadou knih, ať už podepsaných nebo ne, se svíčkou, kterou jsem totálně zkazila (jak jsem řekla, tyhle svíčky jsou fakt fotogenický a ta moje je taky, ale jen do doby, než ji otevřu), ale naštěstí aspoň voní když už nic jinýho.. a s odřenými patami (tedy aspoň ty moje to odnesly).. nelitovaly jsme, že jsme se letos rozhodly vydat se na nepřátelské území Prahy, kde se vždycky ztratíme a když jsme ztracené, ztratíme se znovu (takže ztracené na druhou), protože to všechno za to stálo! 😊

(Poučení pro příště: Když člověk nejí, je mu špatně.)

🌊          🌊          🌊

Takže se mějte fajn a vidíme se na dalším ročníku!

🌸 Nonatt 🌸